V dnešní době aniž si to uvědomujeme, konzumujeme příliš vysoké množství soli.
Doporučená denní dávka je 5-6 g. Překračujeme ji dvoj- až trojnásobně.
Nadbytek soli mlže způsobovat vysoký krevní tlak, otoky nohou, zadržování vody v těle a migrény.
Spotřebu soli ale nesnížíme pouze tím, že přestaneme solit. V potravinách se vyskytuje vysoký obsah soli, aniž by slané byly.
Sůl dodává sladkým potravinám plnou sladkou chuť. Způsobuje, že je potravina chuťově výraznější a také mnohem sladší.
Také pečivo obsahuje vysoké množství soli. Do kynutých pekařských výrobků je přidávána sůl proto, aby držely tvar, aby se neroztekly. Denně přijímáme 30% soli právě z pekárenských výrobků.
Především bychom se měli vyhýbat polotovarům. A pokud si je chceme koupit, měli bychom číst složení na obalech. Pokud bychom je důkladně četli, tak bychom zjistili, že dětem můžeme na snídani rovnou místo kukuřičných lupínků nasypat misku brambůrků.
| Potravina 100 g | Obsah soli g/100 g |
| Uzenina | 2,46 |
| Kukuřičné lupínky | 2,2 |
| Párek | 2 |
| Dětské snídaňové cereálie | 1,5 |
| Celozrnné sušenky | 1,4 |
| Brambůrky | 1,4 |
| Hořická trubička | 1,3 |
| Solené arašídy | 1 |
Dále bychom si měli dávat pozor na obsah soli např.
- v minerálkách
- v sýrech
- instantních polévkách a těstovinách
- sojových omáčkách
- prášcích do pečiva
Sůl lze nahradit například kořením-pokud si vzpomene ze známé pohádky: „Ne sůl, ale koření. Vařit bez soli to je umění“. Dále můžeme pro dochucení jídel použít česnek, cibuli, celer, chilli.
Pokrmy bychom si měli osolit až na talíři, ne v průběhu vaření.
Lepší alternativou je organicky vázaná sůl, která je např. ve fermentovaných sojových omáčkách nebo miso pastě.
Můžeme si také pořídit draselnou sůl (KCl), nebo černou sůl (nerafinovaná vulkanická sůl s vysokým obsahem železa a dalších minerálů).