Jahody patří mezi nejoblíbenější ovoce. V literatuře se uvádí až tři tisíce odrůd kulturního jahodníku.
V lidovém léčitelství se mohou využívat listy planě rostoucího jahodníku podobně jako listy maliníku. Jsou součástí směsi bylinných čajů. Obsahují 5 % tříslovin a významné množství silic.
Listy mohou působit působí
- a) adstringentně (= látky, které stahují a vysouší tělesné tkáně, snižují vylučování, sekrety, výtoky a krvácení)
- b) antiflogisticky (= tlumící záněty)
- c) diureticky (= močopudně). Používají se ke zmírnění průjmů, při zánětech sliznice střev a proti ledvinovým kamenům.
Plody obsahují ve 100 g: 9 g sacharidů, 0,8 g pektinu, 3 g vlákniny, 17 mg hořčíku, 153 mg draslíku, 28 mg vápníku, 66 mg vitamínu C (obsah je srovnatelný s citrusovými plody), obsah energie se pohybuje kolem 120 kJ.
Jahody mají nejvyšší antioxidační aktivitu porovnávaných druhů ovoce – jahody jsou (podobně jako maliny) významným zdrojem kyseliny ellagové. Z naměřených hodnot ORAC (Oxygen Radical Absorbance Capacity) bylo prokázáno, že antioxidační aktivita jahod je
1,3 násobně vyšší než u pomerančů, dvojnásobně vyšší než u červených hroznů a dokonce čtyřnásobně vyšší než u muškátového melounu. Nejvyšší hodnotu vykazovaly plané odrůdy jahod, dále kulturní jahody a potom jablka, kiwi, meruňky, broskve.
Jahody mají také antikarcinogenní účinky. Konzumace jahod významně snižuje výskyt chemicky indukovaných nádorů jícnu. Antioxidační účinek jahod má dále pozitivní vliv na činnost mozku u stárnoucí populace.
Jahody mohou způsobovat alergie. Uvolňují z buněk histamin což se někdy projeví přechodnou kopřivkou. Rozsah kopřivky závisí na množství požitých jahod. Konzumace jahod se nedoporučuje např. lidem trpícím alergií na acylpyrin.