Funkční potraviny

Jedná se o potraviny obohacené o vyšší množství biologicky aktivních látek, než jaké se nachází v jejich standardní podobě. Jsou obohaceny o určité vitamíny nebo minerály navíc, tím pádem každá jejich porce dodá našemu tělu skutečnou doporučený denní příjem

 

Na trhu se můžeme setkat s těmito funkčními potravinami

  • pečivo může být obohaceno o kyselinu listovou,
  • jogurty – obsahují bakterie mléčného kvašení (tzv. probiotika) popř. rozpustné druhy vlákniny (tzv. prebiotika)
  • – různé margaríny a jiné pomazánkové tuky – s přídavkem rybího tuku (omega-3) popř. rostlinných tuků, vitamínů (beta karoten, D, E).

 

Mohou funkční potraviny působit jako léky?

Funkční potraviny doplňují organismu deficitní obsahy konkrétních živin, čož může vést k prevenci některých zdravotních problémů. Například střevní bakterie ovlivňují správnou funkci tlustého střeva, nebo rostlinné steroly v margarínech, které mohou ovlivňovat metabolismus Mají- li mít funkční potraviny význam, musí se jíst pravidelně, stejně jako doplňky stravy.

 

Probiotika

K nejdostupnějším a nejrozšířenějším funkční potraviny patří mléčné produkty, které běžně obsahují zdraví prospěšné bakterie.

Ve našich střevech se nachází miliony bakterií, které jsou životně důležité pro normální funkci zažívání, dále v prevenci před mnohými zdravotními potížemi, snižování hladiny cholesterolu a dokonce i při syntéze některých vitamínů. Pokud jich přijímáme dostatečné množství, pak zvládnou zabránit vzniku nežádoucích bakterií ve střevech, které se množí v situacích chronického stresu, nevhodné výživy prakticky ve všech směrech (přebytek masa, mléčných výrobků, nedostatek vlákniny, nedostatečná peristaltika střev…).

Probiotika jsou bakterie mléčného kvašení, které se v potravinách vyskytují nejčastěji v mléčných výrobcích (nejčastěji se budeme setkávat se zástupci acidophilus (lactobacilus) a bifidus (bifidobacteria)), kvašené zelenině a fermentovaných výrobcích (1).

Prebiotika jsou látky sacharidového původu (řadí se do rozpustných forem vlákniny), které prochází trávicím traktem beze změn a v tlustém střevě slouží jako potrava pro probiotické bakterie (1).

Kyselina listová

Nízký příjem tohoto vitamínu je spojován s rostoucí hladinou homocysteinu a výskytem rakoviny tlustého střeva a Alzheimerovou chorobou. Některé druhy pečiva jsou obohacovány o folacin (vitamín B9 neboli kyselinu listovou), aby snižovaly výskyt těchto onemocnění a především chránily plod před vrozenými poruchami nervové trubice.

Rostlinné steroly a fytoestrogeny

Rostlinné steroly jsou skupina rostlinných chemických látek s podobnou strukturou, jakou má cholesterol. Pravidelný příjem těchto látek snižuje hladinu cholesterolu v krvi a tím i významně riziko aterosklerotických onemocnění srdce. Z toho důvodu se přidávají do mnoha různých margarínů a másel.

Fytoestrogeny mohou ovlivňovat riziko vzniku některých typů rakoviny (především prsu) a srdečních problémů. Z dlouhodobého hlediska pomáhají omezit příznaky a rizika osteoporózy.

Velmi často se potraviny (mléčné produkty, pečivo) fortifikují např. o vápník a vitamín D z důvodu jeho nedostatku v běžné stravě popř. jako prevence před vznikem osteoporózy nebo depresí (typickým příkladem jsou severské země) (1,2).

Zdroj:

(1) Funkční potraviny, P. Kalač, Dona, 2003

(2) Sacharidy pro funkční potraviny, Alexandra Kvasničková, UZPI 2003